Letošní jubileum republiky bylo i v naší obci ve středisku zájmu a přípravný tým se dostatečně zabýval jeho přípravou a při hodnocení výsledku musí panovat, při vší skromnosti, spokojenost. Vlastní připomínka volně navazovala na výročí založení naší školy. Dopolední vzpomínková a děkovná mše v místním kostele důstojně připomněla spoluobčany, kteří se vznikajícího státu nedožili a padli na vojenských frontách a byli obětmi překotných květnových dnů na konci světové války druhé. Celkem jich bylo 29 a jejich osudy byly krátce zmíněny. Slavnostní mše sloužená litomyšlským vikářem Janem Pitřincem byla zakončena státní hymnou doprovázenou houslemi. Zpěvem se přidali všichni účastníci – dojemná a zároveň slavnostní chvíle. Mezitím již naplno finišovaly přípravné práce pro připravený scénář a to i za obav z deště. Dopolední modlitby zřejmě pomohly a Svatý Petr byl k pořadatelům shovívavý. Přítomní návštěvníci byli krojovanými děvčaty vítáni starobylým zvykem – chlebem a solí. A možná i trochu netradičně i chutnou slivovicí – to ale nikomu výrazně nevadilo. Ale to již nastoupila dvojice uniformovaných českých vojáků v rakouských uniformách, aby s posledními výstřely velké války naposledy v naší zemi rakouskouherskou vlajkou a hymnou uctili zanikající impérium. Nově vznikající stát s novou vlajkou, hymnou a deklarací nezávislosti zosobnil ten nejoprávněnější – tatíček Masaryk. Poté se celý průvod vydal vstříc stoleté budoucnosti. Tu představovala připravená časová osa s vystavenými materiály mapující zásadní okamžiky jednotlivých desetiletí. Účastníci si mohli navíc na časové ose najít a označit své osobní milníky a životní události a zařadit se a uvědomit si vztah s dějinami širšími. K jednotlivým dějinným etapám představujícím události republikové kulturní, sportovní, ale i zejména obecní přistoupili dobrovolní pořadatelé svědomitě a dokázali tak předat návštěvníkům řadu informací a uvědomit si dějinné souvislosti. Aby byli návštěvníci ještě více vtaženi do děje a aby se potvrdilo, že materiály nebyly připraveny zbytečně, byl pro ně připraven kvíz zaměřený za události obecní. Je potěšitelné, že i dlouho po akci byly materiály středem zájmů a procházek. Pokud se týče odevzdaných kvízů – odevzdáno bylo 17 vyplněných dotazníků, z toho byly pouze 4 úplně bez chyby. Ze všech odevzdaných při ustavujícím zasedání nového zastupitelstva bylo rukou nováčků vylosováno 5 výherců drobných cen. Historickou trasu vhodně doplňovaly zejména technické památky umístěné v časové ose. Ty drobnější byly umístěny u sportovních kabin – jednalo se o takový pel mel naší historie (prostě co naše půdy a skříně vydaly se svého tajemství). Díky všem, kteří se tak se všemi podělili o své vzpomínky. Historický průvod dospěl až na konec minulosti a stanul v roce 2018 a na prahu cesty vedoucí k budoucnosti. Pro připomínku tohoto významného dne čekala na přítomné historicky důležitá událost – vysazení památeční lípy republiky, tak jak to činili i naši předkové před sto lety. Trikolórou obalený kmen byl zasazen společnými silami starostů obou Cerekvicí - Josefem Abrahamem a Milanem Tobolkou. Ke kořenům však byl nejdříve vložen vzkaz budoucím generacím a to stylově – v zapečetěné (vypité = prázdné) láhvi od rumu Republika. Poté nechyběly projevy starostů – ty nemohou být opomenuty na žádné významné akci. Výsadbu národního stromu posvětil přítomný vikář Jan Pitřinec a předpoklady pro spokojený růst zajistil společnými silami lidský řetěz spoluobčanů dodávkou vody na zalití přímo z řeky Loučné. Následné sousedské posezení s trochou toho zahřátí, občerstvení a zpěvu završilo
slavnostní a důstojné připomenutí jubilejního výročí vzniku naší krásné vlasti. Poděkování za úspěšný průběh a svědomité přípravy materiálů a scénáře patří celému týmu dobrovolníků. Rádi bychom věřili, že i občanům byla akce příjemná a také poučná. Za nás pořadatele jsme si to užili a těšíme se na další zpestření společenského života = za nás dobrý. S upřímnými díky a úctou starosta.